imagazin arrow2-left arrow2-right arrow2-top arrow-up arrow-down arrow-left arrow-right cart close dossiers education fb instagram menu notification oander rss rss-footer search service shuffle speech-bubble star store stores tests twitter youtube

Odstartujte nový rok efektivně!

Aplikace, které vám pomohou dosáhnout vašich cílů.

Jak funguje URL?


Používáme ji denně, pro většinu z nás jde jen o řadu různých znaků, které nám pomáhají najít konkrétní stránku. Ale jak URL funguje a co přesně tyto znaky a symboly znamenají?

Začněme od začátku. URL je zkratkou anglického Uniform Resource Locator (Jednotná Adresa Zdroje) a je rovna webové adrese. Funguje jako poštovní adresa v reálném světě, ukazuje nám, kde jsou jednotlivé zdroje rozmístěny. Takovým zdrojem může být cokoliv – obrázek, text, skutečně cokoliv.

Zdroje mohou být identifikovány různě, metody jsou souhrnně označovány jako URI – Uniform Resource Identifier (Jednotný Identifikátor Zdroje). URI je jinou verzí URL, která určuje zdroj a cestu k němu. URN je dalším typem URI, ale ten teď nechme být.

Základy jsou jasné, pojďme se teď podívat, jak jsou tvořeny webové adresy. Mají tři klíčové prvky:

  • Protokol transferu
  • Název hostitele
  • Název cesty

Protokol transferu určuje, který z protokolů vybrat, aby se uživatel dostal ke zdroji. Určuje tak způsob komunikace mezi oběma stranami. Může to znít divně, ale IT protokoly jsou něco jako sociální protokoly. Jsou různá pravidla pro hovor s ženou, šéfem nebo třeba královnou. Stejně tak naše zařízení určují, jak se svým partnerem komunikovat a jaký je důvod komunikace.

V každodenním životě nejčastěji narážíme na protokol http. Jde o „jazyk“, kterým HTTP klienti (prohlížeče) komunikují se servery. Bezpečnou cestou je pak HTTPS, ale pozor, nejde přímo o protokol, ale URI schéma. Díky tomu je do komunikace vložena i zašifrovaná úroveň. Je to podobné, jako byste někomu posílali zprávu – bez klíče ji nerozeznáte, i kdybyste se k ní dostali.

Pojďme se posunout k názvu hostitele – doménovou adresu. Vraťme se zpět k myšlence poštovní adresy. Název hostitele nám pomáhá rozpoznat jednotlivé částí internetu. Každý dům – v síti zařízení – má své unikátní identifikační číslo, jímž je IP adresa. Ta je ale tak komplikovaná, jako kdybyste někomu dávali adresu svého domu pomocí GPS souřadnic. Doménová adresa vše zjednodušuje.

Adresy mají různé části – doménu nejvyššího řádu (to je zakončení, jako například: .cz, .com, .org…); doménu druhého řádu, což je unikátní část, kterou chce mít každý co nejlepší. V případě našeho magazínu jde o imagazin.cz – .cz je doména nejvyššího řádu, imagazin je doména druhého řádu.

Nakonec tu máme název cesty. Jde o část URL, jež je oddělena symbolem lomítka. Zdroje jsou na serverech organizovány v systému, stejně jako dokumenty ve složkách vašeho počítače. Cesta umožňuje najít tyto lokace a ukázat, kde přesně je konkrétní zdroj schovaný. Když například půjdete na adresu imagazin.cz/tag/homekit, otevře se vám složka „homekit“, která je umístěna v podsložce „tag“ v největší složce „imagazin“. Zde máme všechny články o HomeKitu.

A co různé divné znaky na koncích URL? Jde o takzvané parametry nebo formulářová data. Dnes takovéto parametry nejsou základní součástí stránky a jsou generovány podle unikátních akcí uživatele. Když třeba na našem magazínu hledáte „iPhone X“, objeví se vám následující URL: http://imagazin.cz/?s=iphone+x. První část je jasná, druhou část jste vygenerovali vlastní akcí.

Vytvořili jste parametry, jelikož hledáte slova „iPhone“ a „X“. Otazník je oddělovačem od základní části znaků, písmenko „s“ značí hledání, iphone+x jsou pak pochopitelně klíčová slova. Touto akcí uživatel změnil podobu URL

To byly základy fungování URL. Až někomu budete posílat odkaz, vzpomeňte si na to, co vlastně znamená.

Zdroj: Techquickie

iMac Pro
Apple Inc. (AAPL)

Tohle už jste četli?

Nový systém se zaměřuje především na dvě oblasti: na uživatelský zážitek a na výkon. Z pohledu výkonu staví na novém frameworku Metal, který Apple již dříve přinesl na iOS. Metal kombinuje schopnosti technologií OpenGl a OpenCL do jednoho prvku.

Klikněte zde!