imagazin arrow2-left arrow2-right arrow2-top arrow-up arrow-down arrow-left arrow-right cart close dossiers education fb instagram menu notification oander rss rss-footer search service shuffle speech-bubble star store stores tests twitter youtube

Budoucnost je tady!

Apple představil iPhone X

Máme špatnou zprávu, jste pravděpodobně závislák


Závislák na technologiích. Neberte ten pojem tak, jak jej obvykle vnímáme, ale spíše jako patologickou závislost, jež je téměř neviditelná a neškodná. Alespoň to můžeme vyčíst ze šetření návyků Američanů, která vyšla před nedávnem.

Být závislákem na technologiích je plíživou záležitostí, dost podobně jako u dalších závislostí. Většina alkoholiků si o sobě myslí, že pije přesně tolik, kolik může a ani o kapku víc. Mnoho kuřáků si svůj zlozvyk rádo odůvodní slovy: „Můj děda taky kouřil a dožil se 102 let.“ Obdobně to probíhá u závislosti na technologiích. Dotazník v šetření odkryl, že si tři čtvrtiny všech amerických obyvatel myslí, že své gadgety využívá v přirozené míře a funguje s nimi v harmonii. Nicméně vědecké výsledky mluví trochu jinak.

01_tech_addiction

Závislost a vy

Nepředbíhejme však a pojďme si nejdříve definovat, co že to ta závislost vlastně je. Naše věrná přítelkyně Wikipedia mluví následovně:

Závislost je stav, kdy někdo je podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (nebo si myslí, že ji potřebuje) ke své existenci. […] V jednom z psychiatrických významů je závislost nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho dlouhodobé důsledky. Vznik závislosti je pravděpodobný u většiny látek nebo chování, které přímo způsobují intenzivní pocit úlevy a potěšení nebo zbavují bolesti. Pokud je však tento přínos spojen s výraznými škodami na zdraví nebo na společenských vztazích a pokud člověk ztrácí schopnost přínosy a rizika racionálně zvažovat, jde o patologickou závislost.

Co je na této části důležité, je právě rozdělení mezi drogovou závislostí, jak ji vnímáme obvykle (alkohol, cigarety, návykové látky…) a na patologickou závislost, kam patří například workoholismus, gambling nebo právě naše závislost na technologiích nebo na internetu.

02_tech_addiction

Pojďme si teď povědět trochu více k tomu, jaký mechanismus stojí právě za patologickou závislostí. Normálně tíhneme k tomu, že se o závislostech bavíme jako o psychicko-sociální úchylce. To je do velké míry pravda, ale ne nadarmo American Society of Addiction Medicine tuto definici trochu upravila. Jejich nová definice říká, že je závislost chronickou mozkovou úchylkou, během níž se mění určité části mozku. Rozhodně to však neznamená, že závislost není v našich rukou a že si tedy nemusíme lámat hlavu třeba s alkoholismem, protože za to může mozková změna. Jak zástupci vysvětlují, jde o zásadně komplikovanější systém, v němž genetika a předpoklady hrají roli z přibližně 40-60 %:

Máme v sobě genetické dědictví, které může zapříčinit, že máme větší sklony k závislosti, ale samotný vývoj mnohem více závisí na faktorech prostředí, v němž se nacházíme. Závislí na heroinu vypadají zásadně jinak v Moskvě, Londýně či Budapešti. Člověk, který kouří pouze ze sociálních důvodů a nemá v sobě zakódovanou biologicky-psychologickou vazbu, se kouření zbaví snáze než člověk, který má genetické předpoklady k podobnému typu závislosti. Rozlišení biologických, psychologických a sociálních faktorů však není možné a vůbec by k němu nemělo docházet.

I. P. Pavlov a iPhone

Snad každý, kdo odchodil alespoň základní školu, má nějaké povědomí o ruském psychologovi, podle něhož se v Praze mimo jiné jmenuje i jedna stanice. Ivan Petrovich Pavlov a jeho experimenty na psech. Jde o prvního vědce, který dokázal popsat podmíněné reflexy – když šel krmit své psy, vždy zazvonil na zvonek. Po čase začali psi slintat nejen ve chvíli, kdy uviděli/ucítili jídlo, ale i když někdo zazvonil na zvonek, a to přestože kolem žádné jídlo nebylo.

03_tech_addiction

Ale jak to souvisí se závislostí? No, jde o to, že naše mozky v tomto směru fungují dost podobně, jako mozky zmíněných psů. Britský výzkum ukázal:

Když se podíváme na menu v restauraci a přečteme si seznam všech jídel, vybereme si ten, které se nám zdá v hlavě jako nejlepší. Nezáleží na tom, jak dlouho na jména koukáme, vždy si vybereme to jídlo, jež nám v hlavě vytvoří nehezčí představu.

Takže i vizuální stimulanty dokáží vytvořit touhu. Jakmile náš mozek vytvoří objekt, který si v hlavě představíme, udělá rychlé a chtěné rozhodnutí, aby na tento objekt dosáhnul.

Když jsme sledovali účastníky našeho šetření, kteří se dívali na věc způsobující závislost, jejich touha se vyvinula za méně než dvě sekundy. To znamená, že je závislost následkem rychlého a chtěného rozhodnutí, jejž vytvořil vizuální stimulant.

Když víme všechno zmíněné, není si těžké představit, jak nebezpečnou může závislost na technologiích být. Jelikož má v současnosti téměř každý nějaké zařízení po kapse, stačí nám vidět, že člověk na protějším sedadle vlaku používá smartphone a začne se nám automaticky tvořit touha. A jelikož máme touhu po zařízení, jež máme hned po ruce, jednoduše ho vyndáme. Dokonce ani u drog není tak jednoduché naplnění vášně, jelikož závislý musí zajít za dealerem a drogu získat, navíc zde neexistuje forma vizuálního podnětu, protože zas tolik aktivního používání drogy na ulicích také nenajdeme.

04_tech_addiction

Nositelnosti jsou neustálým přílivem drog

Následující situace popisuje, jak silná může nepolapitelná závislost na technologiích být.

Před několika lety se v USA prohnal případ 31letého námořního důstojníka, který byl v psychiatrické léčebně léčen z alkoholismu, později však přišli na to, že má hlavně skrytou závislost, jíž se nebude tak snadné zbavit.

Pacient byl dle vědců prvním případem člověka, který byl léčen ze závislosti v důsledku přílišného používání Google Glass. Muž brýle používal přes 18 hodin denně, sundával je pouze na spaní a během hygieny. V léčebně se svěřil, že bez brýlí nedokáže fungovat a že má neustále dráždivý pocit. Po dvou měsících se mu navíc začaly zdát sny, které jako by probíhaly na malém displeji těchto brýlí.

05_tech_addiction

Dobře, je to zajímavé, ale není nás mnoho, kdo Google Glass má. Proč bychom se vůbec měli starat?

Smutnou pravdou je, že nejsme v o moc lepší pozici než zmíněný důstojník. Doktor Andre Doan, vědecký pracovník amerického námořnictva, vysvětlil, že hlavní příčinou bylo neustálé používání Google Glass. Mozek si totiž navykl a vytvořil si řadu příjemných vazeb, protože ukojitel byl vždy na dosah. Odtud už je jen kousek k závislosti.

A bride and groom use their mobile phone

A co má v našich životech podobnou pozici, jako pro námořního důstojníka jeho neustále dostupné brýle? Ano, naše smartphony, laptopy, tablety nebo internet. Nejednoho tak napadne otázka, proč pak tedy není každý závislý? Doan říká:

Na Google Glass není v podstatě nic špatného. […] Pro lidi, kteří hledají únik, pro lidi, kteří mají skrytou duševní problém, pro lidi s vyšší pravděpodobností závislosti, pro všechny tyto lidi nabízejí technologie jednoduchou a jistou cestu k nastartování zmíněných předpokladů. […] Nebezpečí nositelností tkví právě v jejich neustálém dosahu, pocitu neustálé přítomnosti.

Houstone, máme problém

Zde se vrátíme k šetření, o němž jsme mluvili na začátku článku. Vypadá to totiž, že velká řada lidí má minimálně jednu z predispozic, které k závislosti vedou.

07_tech_addiction

Většina Američanů není schopná vydržet dvě hodiny bez toho, aniž by se podívali na displej některého ze svých zařízení. Alespoň to ukázalo šetření. To je velice zajímavé, zejména proto, že v tu samou chvíli lidé tvrdí, že jsou jejich návyky v pořádku, jak jsme zmínili výše. Dokonce jeden za čtyř dotazovaných se dostane do stresu kvůli tomu, že nemůže více jak 30 minut sledovat svůj telefon či email proto, že se obává možnosti prošvihnutí důležité události. Hned 20 % dotázaných uvedlo, že by šlo raději na velice nepříjemnou schůzku se svým ex partnerem, než aby se zbavili technologií na jeden měsíc.

Šetření také dělí výsledky podle pohlaví.

U mužů potvrdilo hned 84 % z nich, že svůj telefon kontroluje během řízení, v kině, na pohřbech nebo dokonce během hraní si se svými dětmi. Pětina z dotázaných by raději byla týden bez auta než bez svých gadgetů a dokonce 16 % z dotázaných by se raději nesprchovalo, než aby po stejně dlouhou dobu nemohli používat své telefony.

08_tech_addiction

U žen to ale nevypadá o moc lépe. Hned třetina z nich uvedla, že se cítí provinile z toho, jak často sleduje svůj mobilní telefon. Neustále kontrolují displej svého smartphonu, přestože 62 % z nich uvedlo, že podle nich technologie kompletně zničí mezilidskou komunikaci.

Trochu jinak vše vypadá z pohledu mladých mezi 18 a 24 lety. Ti jsou s technologiemi svázáni nejvíce. Devět z deseti z nich vlastní laptop nebo smartphone. Třetina z nich si myslí, že je na jejich návycích něco špatně, jelikož se kvůli tomu často dostávají do hádek se svými blízkými (u starších kategorií je to 25 %). Není pak náhodou, že největší množství lidí, kteří by dali přednost návratu do minulosti, kde technologie nebyly tak zaběhlé, vychází právě z této kategorie.

09_tech_addiction

Je budoucnost vážně tak temná?

Právě se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Tato tématika není černobílá, a říkáme to bez toho, že bychom chtěli lidi podněcovat k aktivitám, jež vedou k závislostem.

Každá kultura má svá „narkotika“, o nichž se dá mluvit stejně jako o technologiích. V Evropě je touto drogou alkohol. Proto zde není problém kupovat alkohol kdykoliv a kdekoliv, na rozdíl od dalších částí světa. Nemůžeme tento fakt brát na lehkou váhu, po celé Evropě jsou miliony skutečně závislých na alkoholu. Další části světa mají zase své návyky, proto je někdy složité přejít z jednoho kulturního bloku do jiného. Asiati jsou bráni jako velice špatní „pijáci“, z jedné skleničky vína by se dokázal opít cel autobus. Indiánští šamani si pak sázeli do volátka jednu magickou houbičku za druhou – kdyby to samé pozřel Evropan, hledal by mýtické draky ještě dvacet let.

10_tech_addiction

Abychom odkázali i na nějaký ten knižní zdroj, podíváme se na výňatek z Journey by Moonlight od Antala Szerba, kde se hádá perský výrobce opia s Evropanem, kterému se konzumace drog příčí:

Je pravda, že pokud si jde opiovou dýmku zakouřit Evropan, neví, kdy skončit. Protože Evropani všechno dělají až na hranu – obžerství, násilí, rovnoprávnost, stavění domů. My ale víme, jak se udržet na zlaté střední cestě. Myslíš si, že mi opium nějak ublížilo? Kouřím a jím ho pravidelně.

11_tech_addiction

K čemu se chceme dostat, je to, že vše nemusí zákonitě mířit k absolutně černé budoucnosti plné závisláků, kam se člověk podívá. Ze šetření je například evidentní, že mladí, kterých se tato problematika týká nejvíce, si jsou i nejvíce vědomi rizik a dívají se na ni realističtěji než ostatní. Ví, že je tu něco špatně, a chtějí to změnit. Oni jsou tu domorodci a jsou ve svém kulturním regionu a snad uvidí v technologiích všechna pozitiva, ale i negativa. Stejně jako řada lidí propadne alkoholismu, tak i řada lidí propadne závislosti na technologiích, ale bude to zásadně méně, než lidi z jiných „regionů“.

Jednoduše se musíme adaptovat. Zamyslete se na chvíli o cigaretách. Všichni kouřili jako továrny, dokud nezjistili, že jsou pro jejich zdraví zásadním problémem. A je jedno, jestli to vážně nevěděli, nebo jen nechtěli vědět. Kouřili v restauracích, hospodách, doma, v pokojíčcích svých dětí. Jakmile však negativa vyšla jasně najevo, tak kombinace vlastní sebereflexe a regulací zapříčinila, že se situace zásadně zlepšila.

12_tech_addiction

Technologie mají své obrovské výhody, a na rozdíl od cigaret se tu nebavíme o jejich elementární nebezpečnosti, ale o tom, jak závislí na jejich pozitivních přínosech můžeme být. Pokud se naučíme kontrolovat informace, a ne ony nás, vytěžíme z technologií hodně.

Fred Mast, spolupracovník University of Lausanne, si myslí, že neustálé bombardování informacemi vede ke zlepšení našich rozpoznávacích schopností. Závisláci na technologiích zvládají zpracovat mnohem více informací najednou a přetvořit tuto schopnost pro zlepšení vlastního života.

Takže nepanikařme, jen na sebe dívejme trochu pozor.

Zdroje: AppleWorld, Wikipedia, The Guardian

Apple Inc. (AAPL)

Tohle už jste četli?

Nový systém se zaměřuje především na dvě oblasti: na uživatelský zážitek a na výkon. Z pohledu výkonu staví na novém frameworku Metal, který Apple již dříve přinesl na iOS. Metal kombinuje schopnosti technologií OpenGl a OpenCL do jednoho prvku.

Klikněte zde!