imagazin arrow2-left arrow2-right arrow2-top arrow-up arrow-down arrow-left arrow-right cart close dossiers education fb instagram menu notification oander rss rss-footer search service shuffle speech-bubble star store stores tests twitter youtube

Pozvánky na říjnovou Keynote jsou tu

Sledujte událost s námi!

mysl

Odvrátili jsme se až moc daleko od technologií?


Přečtěte si malé zamyšlení nad tím, kam směřuje lidstvo a technologie a jak moc můžeme nafouknout balon, než praskne.

Občas se vám může stát, že začnete uvažovat nad naprosto triviálními věcmi. Nám se něco takového naposledy přihodilo, když jsme si pochutnávali na našich špagetách carbonara. Napadlo nás, co všechno bychom museli udělat, kdybychom si naše jídlo museli kompletně celé sami připravit. Ne uvařit, ale vytvořit úplně od začátku.

Řekněme, že k tomu máme vše, co potřebujeme. Obilí, zvířata, nástroje a vše ostatní. Jednoduché to zřejmě nebude. Z obilí udělat mouku, posbírat vajíčka, zjistit přesný poměr surovin, uválet těsto, nakrájet atd. Poté je třeba podojit krávu, připravit smetanu, nechat dozrát sýr, porazit vepře pro slaninu. A to se nebudeme bavit o tom, jak bychom získávali sůl a pepř…

peníze

Je to jednoduchý pokrm, ale rozhodně bychom ho od píky připravit nezvládli. Následovala otázka ze všech nejdůležitější: PROČ? Kromě toho, že ani neznáme všechny postupy pro přípravu, zřejmě by se nám asi ani nechtělo trávit týdny přípravou všech potřebných ingrediencí. Nicméně ani v dávných dobách nedělali lidé vše sami. Někdo byl kovářem, někdo mlynářem, někdo krejčí a ti všichni mezi sebou nějakým způsobem své zboží vyměňovali.

Lidé se tedy přirozeně soustředí na věci, které umí nejlépe, a vynechávají ty, které jim moc nejdou.

Museli se specializovat na různé druhy práce a mít speciální znalosti, které získali učením, praxí a investovali do nich svůj čas. Museli vědět, jak dané nástroje fungují a umět s nimi pracovat.

nástroje

Časem se začaly objevovat složitější nástroje, díky kterým bylo možno vytvářet ještě složitější nástroje atd. S kamennou sekerou bylo snazší pokácet strom, díky kterému bylo možno založit větší ohniště, ve kterém šlo tavit železo, následně sestrojit železnou sekeru, díky které bylo kácení stromů ještě jednodušší…

Mistr každého cechu ovládal veškeré procesy, zatímco v dílně znali pracovníci pouze svou část procesu. S příchodem továren měli dělníci s původní prací společného ještě méně a starali se spíše o řádný chod výrobních strojů. Lidstvo se začalo vzdalovat od technologie, kterou vytvořilo, ačkoliv začala být v běžném životě čím dál důležitější.

dílna

Jde o obecný příklad, jasně ale vyjadřuje, jak se lidé vzdálili od základů. Víme, jak fungují stroje na výrobu nití, ovšem nevíme, jak se nit vyrábí z bavlny. Víme jen, že se do stroje vloží bavlna a vyjede nit. V nejlepším případě víme, co stroj dělá, ale už nevíme, jak v případě problému nit vyrobit pouze pomocí rukou.

Můžete vzít například také 100 náhodných lidí, od naprosto obyčejných až po držitele Nobelovy ceny, a zavřít je do jedné místnosti. Dejte jim všechny prostředky potřebné pro výrobu „jednoduchého“ mechanismu jako jsou hodinky. Než by přišli na to, jak je doopravdy sestavit, tak by pravděpodobně všichni umřeli. Znalosti dnešních průměrných 100 lidí totiž na sestavení hodinek nestačí. K sestavení hodinek je potřeba znalostí vícero specialistů v oboru.

stroj

Dostali jsme se v žebříčku tak vysoko, že již nevidíme kroky pod námi. Až na pár výjimek nikdo z nás neví, jak postavit tavicí pec, ale všichni žáci základní školy znají Pythagorovu větu.

Kromě očividných výhod tato situace ukrývá i potencionální nebezpečí. Situace lidstva a technologií je jako hra Jenga. Pokud nevhodně vyndáte spodní části, celá věž spadne. Pojďme se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby na celý měsíc vypadla elektrická energie. V nemocnicích by zemřelo spoustu lidí a celá ekonomika by zkolabovala. Nefungovalo by veřejné osvětlení, počítače a tak dále.

Kde se nicméně nachází vrchol této věže? Žádná Jenga se nedá stavět donekonečna. Jakmile docílíme jejího maxima, lidstvo vyhyne. Pokud budeme mít štěstí, Elon Musk udělá z lidí mimozemskou rasu ještě před tím, než bude naše planeta neobyvatelná. Je ovšem možné, že z nás zbydou pouze mozky v nádržích. Mohlo by se jednat o další kapitolu technologie.

hlava

Tato cesta je ovšem zasypána překážkami. Problémem by mohla být dokonce samotná lidská podstata. O tomto problému hovoří i jedno z řešení Fermiho paradoxu.

Ten tvrdí, že vzhledem k velikosti vesmíru je více než pravděpodobné, že existuje život mimo Zemi s vysoce pokročilou technologií. K žádnému kontaktu ovšem nedošlo a tak nemáme o takové civilizaci žádný důkaz.

Tímto paradoxem se zabývá mnoho teorií. Jedna z nich je pro nás velmi zajímavá: argument soudného dne. Podle něj po dosažení určitého stupně vývoje daný druh sám sebe vyhubí. I kdyby neúmyslně. Wikipedia uvádí následující příčiny: nukleární válka, biologické zbraně, epidemie nemoci, nanotechnologická katastrofa, nebezpečné fyzikální experimenty, přelidnění, nebo krize životního prostředí.

výbuch

Vzhledem k okolnostem není ani jeden z vyjmenovaných scénářů naprosto nemožný. Lidstvo vlastní dostatek atomového arzenálu, aby sebe samo smazalo z povrchu planety. Na druhou stranu s vesmírnými technologiemi poněkud zaostáváme. Ještě nejsme schopní vybudovat základnu ani na měsíci a už se bavíme o vesmírné kolonizaci.

Nadějí ovšem je, že ti, kteří této teorii věří, tak tvrdí, že pokud se dokážeme povznést přes naše sebedestruktivní choutky a technologii budeme využívat pro dobro všech, má lidstvo naději přetrvat miliardy let.

To by nám zajisté nevadilo. – Pomysleli jsme si při posledním soustu našich špaget.

iMac Pro
Apple Inc. (AAPL)

Tohle už jste četli?

Nový systém se zaměřuje především na dvě oblasti: na uživatelský zážitek a na výkon. Z pohledu výkonu staví na novém frameworku Metal, který Apple již dříve přinesl na iOS. Metal kombinuje schopnosti technologií OpenGl a OpenCL do jednoho prvku.