imagazin arrow2-left arrow2-right arrow2-top arrow-up arrow-down arrow-left arrow-right cart close dossiers education fb instagram menu notification oander rss rss-footer search service shuffle speech-bubble star store stores tests twitter youtube

Budoucnost je tady!

Apple představil iPhone X

Připlouvají žraloci, hlásí dron – technologie dronů dnes a zítra


Nad australskými břehy sledují žraloky, nad New Yorkem během obdivuhodné vzdušné show vytvářejí komplexní mapu Číny, ale mohou pomoci třeba i při koncertu Lady Gaga. Zaplavují vzdušný prostor, a to je jen začátek. Současnost a budoucnost dronů.

Dron člověku jako první evokuje myšlenku dálkově ovládané létající mašinky, která dělá záběry ze vzduchu, případně jde o bezpilotní letoun ve vojenském využití. Moc si na to však nezvykejme, pohled na drony se brzy změní. Budou vybaveni umělou inteligencí, řada z nich bude skutečně drobných a rádi se budou slétat do rojů.

Na žraločí hlídce

Téměř třetina všech žraločích útoků na člověka se odehrává na australském pobřeží. V roce 2016 bylo zaznamenáno 26 útoků, z toho dva smrtelné. Číslo je o hodně menší, než kolik by člověk podle všeobecného strachu ze žraloků odhadoval, University of Technology Sydney však pracuje na tom, aby se dostalo na úplnou nulu. Používají pro to dvě neskutečně rychle se rozvíjející technologie – drony a umělou inteligenci. Jejich řešení by od října 2016 mělo konstantně sledovat pobřeží. Droni nejsou žádné překvapení, už nyní se ke sledování žraloků běžně používají. Novinkou před (podle čísel možná až zbytečně moc) obávaným predátorem oceánu je vzdušné vozítko vybavené nově i AI.

Technologii přitom nevěří jen tak náhodou. Důvodem je, že lidé s dlouhou praxí jsou schopni ze vzdušných záběrů rozpoznat žraloky jen s 20-30% přesností, zatímco nově vyvíjený program to zvládne v 90 % případů. Algoritmus tak zvládne rozlišit žraloka od dalších mořských tvorů se zásadně vyšší úspěšností než člověk. Funkce drona by však tady neskončila – pro případ nouze je zařízení vybaveno i nouzovým majákem, který by okolním lodím vysílal upozornění. Vývojáři pracují i na elektronických alarmech upozorňujících před žraloky.

Nejenže by byl systém užitečný pro ochranu lidí, pomohl by také k udržení žraločí populace, mořského ekosystému a biologické vyváženosti.

Droni všude, kam se podíváš

Tento vývoj předpovídá, že se v relativně blízké budoucnosti z docela hloupých zařízení stanou chytřejší a efektivnější pomocníci, kteří využívají umělí inteligence.

Droni nejsou mezi vzdušnými stroji žádnou novinkou, v armádě jsou samořiditelná či dálkově ovládaná bezpilotní vzdušná vozítka (v mnoha případech kombinace obou) k vidění již od šedesátých let. Nejdříve sloužili droni k monitorování území, jenž bylo lidem těžko přístupné, případně v situacích vysokého nebezpečí. Brzy se však dostali do každodenního života. Jak jinak nazvat revoluci, která probíhá od roku 2010, kdy jsou droni používáni k civilním účelům a v roce 2015 jich bylo prodáno přes milion (79 % mezinárodního komerčního trhu s drony ovládá čínská společnost DJI).

Droni se stále častěji objevují v našem okolí, jsou vybaveni různými senzory, jsou schopni doručovat zásilky od zdravotnických pomůcek až po jídlo, časem by mohli doručovat prakticky všechno. Droni mohou být využíváni i pro zemědělské účely nebo pro automatickou tvorbu vzdušných záběrů prakticky pro jakýkoliv účel. Dříve nebo později zvládnou převážet i lidi, kteří tak budou moci létat ze střechy na střechu jako pomocí létajícího koberce.

Velkou roli jistě přeberou i ve filmovém průmyslu. Již nějakou dobu droni dělají vzdušné záběry, ale výzkumníci ETH z Zurichu a Delft University of Technology v Nizozemí vše dostali na nový level. Vzdušná zařízení díky nim budou moci dělat skvělé záběry bez pomoci svých řidičů, algoritmu stačí, aby režisér dodal potřebné informace. Parametry obrazu se nastaví před letem, stejně tak i přesná trasa, směrové změny jsou přepočítávány padesátkrát za sekundu, a to díky datům ze senzorů spolupracujících s GPS. Algoritmus běží na počítači a s dronem komunikuje pomocí rádiového signálu, vzdušné vozítko samo rozpozná a vyhýbá se překážkám. Systém může být pochopitelně využit všude, nejen při tvorbě filmů. Mluvíme tu o sportovních přenosech, záběrech z průmyslových prostor, zkoumání chyb ve větrných turbínách, dodávkách nouzových dávek zdravotnického materiálu apod.

Problematika regulace

Vedle počítačů a robotů jsou droni – což jsou vlastně první masově rozšíření mobilní roboti – nejjasnějším fyzickým důkazem možností digitálních technologií. Protože je jejich primárním místem působnosti reálný svět, nikoliv digitální prostředí, jejich využití do velké míry závisí na regulacích. Rozhodné orgány se snaží už dlouhé roky, každopádně třeba americký úřad pro letectví stále bere drony jako malá bezpilotní letadla a jejich legislativa je tak značně rozdílná, než co by bylo ideální.

Regulace ale jakž takž fungují, otázkou však je, jestli zákonodárci zvládnou přijít s konstruktivními zákony, které zvládnou ochránit běžného uživatele od technologického zneužití a dalších nechtěných situací (jako třeba sítě na chytání dronů), zatímco bude legislativa pružně reagovat na stále se vyvíjející technologii. Co americké vojenské experty překvapilo nejvíce, je fakt, jak složitý je boj proti drobným dronům útočícím ve stovkách či tisících. Roje zvládnou vyřadit zbraně, tanky i lodě. Dokážou přitom nahrazovat jeden druhého, přičemž systém nadále funguje.

Rozšíření dronů do velké míry napomáhá i rostoucí trend 3D tisku, který se zase váže na populární trend Autonomních Věcí (AuT) a Internetu Autonomních Věcí (IoAT), který má následky jak z technologického, tak sociálního pohledu. Proces odkazuje na integraci volně se pohybujících bezpilotních počítačů interagujících s lidmi a dalšími objekty z jejich fyzického okolí. Droni jsou první, další přijdou brzy. Domácí roboti vybaveni umělou inteligencí, případně schopni uchovávat a chápat komunikaci. Pak zde jsou samořiditelná auta a řada dalších bude následovat.

Inteligence roje

Vývojáři z Zurichu tvrdí, že díky jejich algoritmu je možné naprogramovat každého drona až v padesátičlenné skupině tak, že spolu každý bude synchronizovaný a udělá přesně to, co po něm režisér chce.

Pokud bude potřeba, zvládnou tyto mašinky fungovat ve velkých skupinách – stejně jak to dělají ptáci nebo hmyz. Dokážou pracovat nejen jako individuální zařízení, ale jako velká skupina, jež koordinuje své akce. Brzy bude mít tento fakt velký dopad na běžný život, a to od volnočasových aktivit až po ekonomiku, nesmíme zapomínat ani na válečné konflikty. Podobné roje zvládnou zachraňovat, ale i brát životy.

Jejich fungování je založeno na vědění ze sdílené AI a skupinových vzorců, které se umělá inteligence naučila v přírodě (od ptáků, ryb, mravenců či termitů). Systém zvládne fungovat bez centrálního ovládání, celek se bude sám organizovat na základě vzájemné interakce jednoho kusu s druhým. Jelikož všichni budou přesně vědět o každém dalším, zvládnou fungovat jako jeden. Každý robot se zvládne pohybovat sám a nezávisle, ale celý roj poletí v kýžené formaci. Bude jim vlastní známé pravidlo, že celek je víc než souhrn jeho částí.

Během poločasové show Lady Gaga na Super Bowlu rozzářilo nebe 300 dronů, kteří spolu vytvořili americkou vlajku. Intel nabízí svá řešení droních rojů pod názvem Shooting Star jako alternativu k ohňostrojům. Během prezentace v New Yorku zvládl roj o tisíci dronech z dílny čínského výrobce eHang vytvořit na nebi mapu Číny a znak pro požehnání. Až se však roje vyvinou, zvládnou kromě relativně jednoduchého pobavení dělat i komplexnější práci, třeba inspekci ropných či plynových potrubí, elektrického vedení, komínů a továren. Zvládnou sledovat mutace na rostlinách, aplikovat pesticidy, řídit závlahu a další. Pochopitelně mohou být roje využity i v méně mírumilovných situacích – postradatelní droni mohou dorazit (a později klidně i nahradit) jako alternativa extrémně nákladných vojenských stíhaček. Nestojí moc a jednoduše svou práci zvládnou. Operátor se stále bude podílet na jejich řízení, ale bůh ví, jak dlouho.

Na jednu stranu bude příchod rojů dronů velká změna; na druhou stranu rozšíří území, na němž se technologie budou dát využít. Tyto roje jsou obvykle modulární – některé zvládnou fungovat se solárními panely, další se vejdou na dlaň ruky…

Válečné konflikty bude moci rozhodovat to, kdo bude mít větší masu dronů, zatímco bezpilotní vozidla se stanou běžnou součástí okolního prostředí, jako je tomu třeba u hmyzu.

Použité zdroje

Australia is deploying AI drones to help prevent shark attacks

Spectacular images thanks to an efficient algorithm

The future of drones depends on regulation, not just technology

The next era of drones will be defined by „swarms”

Apple Inc. (AAPL)

Tohle už jste četli?

Nový systém se zaměřuje především na dvě oblasti: na uživatelský zážitek a na výkon. Z pohledu výkonu staví na novém frameworku Metal, který Apple již dříve přinesl na iOS. Metal kombinuje schopnosti technologií OpenGl a OpenCL do jednoho prvku.

Klikněte zde!