imagazin arrow2-left arrow2-right arrow2-top arrow-up arrow-down arrow-left arrow-right cart close dossiers education fb instagram menu notification oander rss rss-footer search service shuffle speech-bubble star store stores tests twitter youtube
iphone x

Kdy můžeme očekávat vydání bety iOS 12?

Podívali jsme se na tendence z posledních let

Po stopách šokujících experimentů – Vyšetřování


V naší redakci se něco stalo. Příběh, který by krásně naplnil obsah jednoho dílu Akt X. Paranormální aktivita, bolest a utrpení. Neexistovalo rozumné vysvětlení… až dosud! Vzali jsme tak život do vlastních rukou a rozhodli se zjistit, co se děje.

Investigativní žurnalistika bezesporu patří mezi na nejvyšší příčku žurnalistiky. Velká řada redaktorů má v hlavě touhu, že jednou přijdou s vlastním vyšetřováním. Příběhem, který rozlousknou. Že budou na tmavém parkovišti potkávat pochybné kontakty s kapucí na hlavě, v bytě budou mít tajnou vyšetřovací místnost se stěnami oblepenými fotografiemi a velkou tabulí propletenou červenými nitkami vazeb.

Nicméně romantické představy zmizí, když mezi největší vyšetřování patří rozluštění příběhu, kdy se v redakci objevila modrá záře a utrpení. Nesmějte se, nebylo to tak snadné. Je náročné najít dostatečně zajímavé téma, jež by se dalo stopu po stopě sledovat.

Ale teď! Po objevu modrých tónů jsme chytili stopu. V naší kanceláři začala mysteriózní aktivita, jen na nás bylo její vyšetření. Vydejte se spolu s námi na dobrodružnou výpravu se skutečnou I N V E S T I G A C Í!

Jestliže jste připraveni, zde je několik důležitých informací: Na začátku února se tým iMagazínu přesunul do nové redakce. Byla to zábava, spousta legrace, pivek, montování nábytku – prostě splněný sen. Naše nové prostory jsou krásné, jsou na skvělém místě, perfektně prosvětlené a útulné. Za rohem je nádherná kavárna. Prostě všechno, co si můžete přát. Ale pak to všechno začalo!

Většina návštěvníků pravidelně dostávala ránu, pokud se kdokoliv dotkl kovového objektu.

Nejdřív to byla legrace. „Podívej se, myslel si, že si sáhne do lednice pro pití bez trestu, ale Zeus opět zasáhl.“ Pak se vše dál zhoršovalo. Jeden z členů redakce měl dokonce PTSD, jelikož z obavy z další rány otevíral dveře pouze překrytými lokty. To situaci do velké míry řešilo, takto dostal už jen několik trestů. Osud však chtěl, abychom záhadu vyřešili, vydali jsme se tedy na pátrání.

Cíl byl jasný – najít důvod, proč každý neustále dostává rány dřív, než všichni přijdou o rozum. Kde ale začít? Když přeskakuje jiskra, hraje hlavní roli elektřina. V hlavě jsme tak měli dva scénáře – buď jsou elektřinou nabité objekty kolem nás, nebo jsme to my. Není ve zdi nějaký přetržený kabel? Nejsme mutanti?

Pak jsme si uvědomili, že existují zvířata, která při lovu právě elektřinu využívají. Máme tu třeba parejnoky nebo úhoře, rozhodli jsme se je tak trochu podrobněji prozkoumat.

Električtí úhoři mají tři různé šokové vlny. Impulsy s nízkým napětím zkoumají okolí. Oběti omračují krátkými vlnami o vysokém napětí. Při chytání pak používají dlouhé vlny o vysokém napětí. Elektrické schopnosti mají díky své biologické podstatě. Jejich hlavy mají pozitivní náboj, ocas pak negativní. K vytvoření šokové vlny přitom potřebují speciální nástroje, kterými jsou Sachsův svazek a Hunterův orgán.

V tu chvíli bylo jasné, že je tato ulička slepá. Jen pro jistotu jsme zavolali zdravotnického poradce, aby nám potvrdil, že elektrický úhoř skutečně neskrývá klíč k naší záhadě.

Ze změti myšlenek se najednou na povrch dostal termín, který byl od hodin fyziky pěkně schovaný – statická elektřina. Dobře si vzpomínáme, že při tření nafukovacím balonkem o naše vlasy vznikalo napětí. Tak možná tudy?

Obrátili jsme se tedy na dalšího odborníka, tentokrát na Charlese Härtleina, učitele fyziky. Svěřili jsme se mu s našimi problémy.

iMagazín: Proč tak často dostáváme rány a co přesně je statická elektřina?

CH: Jestliže o sebe třeme dvěma objekty, vzniká elektrický náboj. Pokud po tření dáme objekty od sebe, na jednom zůstane pozitivní náboj, na druhém pak negativní.

V elektrických polích mohou být objekty polarizovány. Jestliže do takového pole umístíte nenabitý kus kovu, elektrický náboj bude přitahovat stejné a odpuzovat opačné. To samé lze reprodukovat u lidí, jen vše funguje pomaleji. Když se pak člověk v takovém stavu dotkne kovového předmětu, dostane ránu.

Nabít se člověk může třeba při svlékání/obléhání oblečení ze syntetických materiálů.

iM: O jakém náboji mluvíme, když se bavíme o člověku proti ledničce?

CH: Pro přeskočení jednoho centimetru potřebujeme někde mezi 15 a 30 tisíci volty. Otázkou tak je, proč neumíráme při 30 tisících voltech, když se nemáme dotýkat 230V zásuvek, že? Odpověď nalezneme s kombinaci napětí, proudu a času. Těchto 30 tisíc voltů mezi svetrem a lednicí přeskočí za několik piko nebo nanosekund. Vedle toho, že je to otravné, nejde o nebezpečnou věc – pokud tedy nepoužíváte kardiostimulátor.

iM: Jak se něčeho podobného zbavit?

CH: Nejjednodušší cestou, jak se vyhnout šoku, je koupit klíčenku s doutnavkou. Když použijete ji, kontroluje se rychlost šoku, protože celý proces probíhá doutnavkou.

Další možností je použití antistatických pracích prostředků. V nich je obsažen speciální materiál, jenž dělá prádlo méně vodivé. Umožňuje jednodušší pohyb napětí a nevzniká proto takové napětí kvůli tření. Nevím ale přesně, do jaké míry skutečně fungují a jak moc do všeho mluví jen marketing. Mohlo by však jít o reálnou možnost.

V kancelářích a pracovních prostorech se stává, že se při stavbě udělá podlaha vodivou. V tu chvíli je dobré najít koberec, který by elektřinu odklonil. Jestliže je na zemi podobný koberec, případně nějaký gumový materiál, šoky by se již objevovat neměly. Jen pro představu, třeba při každém pohybu na kolečkovém křesle vzniká tření mezi kolečky a kobercem.

U elektroniky se často používá vodivý plast nebo koberec (případně síť), který má v sobě částečky mědi. Vznikají takto falešné elektrostatické šoky, nevznikají potom prostory s vyšším napětím.

iM: Je možné, že někteří z nás dostávají mnohem víc ran než ostatní?

Hlavní rozdíl je v oblečení, které se u mužů a u žen zásadně liší. Pánové nenosí punčochy. A právě u pánských ponožek a dámských punčoch je největší rozdíl. Hodně také záleží na tom, jestli při chůzi šoupete nohama. Materiály, chůze, praní – vše dělá rozdíly.

iM: Může statická elektřina způsobit skutečné škody?

Ano. Třeba v situaci, kdy si sundáváte svetr před tím, než jdete sestavovat počítač. Svetr je nabitý a vytvoří vlastní elektrické pole. Začnou se v něm pohybovat náboje. Opačné napětí se dostane na druhou stranu a stejné se přiblíží.

Problém nastane ve chvíli, když se do takového pole dostane třeba základní deska. Kde se hýbou náboje, tam je elektřina. Když pak elektřina přesáhne určitou hranici, může součástku zničit. Proto jsou počítače uzamčeny v kovových skříních, případně mají na vnitřní straně skříně kovovou fólii. Mluvíme tu o Faradayově kleci, kde se elektrický náboj pohybuje pouze po povrchu, uvnitř nepůsobí žádné elektrické pole.

Nicméně statická elektřina může dělat problémy i v jiných odvětvích. Například když máme speciální prášek v chemickém průmyslu, jenž by měl být přemístěn na jiné místo, většinou se tak děje pomocí trubek. Tření mezi práškem a trubkou prášek nabíjí. Jestliže je potom takový prášek hořlavý, malá jiskra může udělat obrovské škody a zapříčinit třeba výbuch.

Stejně tak jsou potenciálně nebezpečné i všechny stavby, kde se používají barvy a ředidla. Na těchto místech se musí přesně dodržovat bezpečnostní zásady.

Konečně tu máme odpověď! Od té doby, co vše víme, zavládla v kanceláři pohoda a klid. Běháme si tu v našich syntetických svetrech a otevíráme si ledničku bez obav z rány, vše díky klíčence s doutnavkou. Je skvělý pocit sklízet plody vlastní práce.

iMac Pro
Apple Inc. (AAPL)

Tohle už jste četli?

Nový systém se zaměřuje především na dvě oblasti: na uživatelský zážitek a na výkon. Z pohledu výkonu staví na novém frameworku Metal, který Apple již dříve přinesl na iOS. Metal kombinuje schopnosti technologií OpenGl a OpenCL do jednoho prvku.

Klikněte zde!