Test Beoplay P2 – hudební oblázek

2017. 04. 27.

Na testování jsme dostali Beoplay P2, poslední drobný zázrak z dílny B&O PLAY. Malé rozměry, odolný design, excelentní kvalita zvuku a šikovné funkce přesně popisují minimalistický přenosný reproduktor.

Po testování H9 jsme na několik dní získali příležitost otestovat další produkt B&O PLAY. Tentokrát však nešlo o sluchátka, ale o krásně zpracovaný bluetooth reproduktor o velikosti nepřesahující rozměry průměrné dlaně. Hlavní věcí, na níž jsme se během testování zaměřili, je jejich legitimita v produktové nabídce – reproduktory podobné velikosti často nemají dostatečnou kvalitu zvuku, aby po nich mělo smysl sáhnout.

Teď šlo ale o produkt renomované dánské společnosti Bang & Olufsen, i když tedy reproduktor spadá „pouze“ pod dceřinou společnost B&O PLAY se zaměřením na mnohem širší publikum. Dánové nás přitom zklamou jen málokdy a s jejich jménem se většinou nese kvalita. A s tím jsme šli i do tohoto testování: pokud za moc nebude stát ani P2, tak asi už žádné podobné zařízení. Jak asi z úvodních řádků můžete odtušit, nezklamali nás ani tentokrát. Pojďme ale pěkně popořádku.

01_beoplay_p2_test_fullwidth

Vnějšek

Jak už je u B&O PLAY zvykem, i tentokrát dostaneme pocítit vysokou kvalitu již od samotného balení. Máme tu malou bílou krabičku s povědomým designem s lifestylovými fotografiemi, na zadní straně se seznamem nejdůležitějších funkcí. Jakmile krabici otevřete, leží před vámi s plnou parádou samotné zařízení v masivním černé výplni. Nic moc dalšího nehledejte, je tu pouze 40cm USB-C nabíjecí kabel. Pochopitelně tu jsou i bezpečnostní informace, ale jsou tu schované tak poctivě, že jsme je objevili až při hledání manuálů úplně vespod. Ten jsme naopak vůbec nenašli, jediným návodem je tak nálepka na spodní straně reproduktoru. Při nastavování jsme přitom zrovna tentokrát měli drobné obtíže a nějaká pomoc by se hodila.

Jak bychom u zařízení od B&O PLAY očekávali, P2 má čistý, krásný a minimalistický design. Vůbec nechápeme, jak může „obyčejný“ malý šedivý eliptický reproduktor vypadat tak krásně, ale je to prostě tak. Ani kvalita materiálů neudělá značce ostudu. Mřížka překrývající reproduktor je z hliníku, zbytek šasi je z příjemného a pevného soft-touchového plastu, snadno tak vklouzne do kapsy. Spodní strana repráčku je navíc pogumovaná, P2 drží pevně na místě a neklouže všude možně. Pásek je pak jako obvykle zhotoven z kůže. Kéž by všechny přenosné reproduktory vypadaly podobně.

Až na drobný USB-C port nic nenarušuje přirozenou harmonii zařízení – i ten je navíc tak šikovně schovaný, že si jej skoro nejde všimnout. Na celém reproduktoru je jen jedno tlačítko, a to na spodní pogumované straně. Je zde zasazeno tak perfektně, že nám skoro půl hodiny trvalo přijít na to, jak vůbec P2 zapnout. Proto jsme hledali ten manuál tak dlouho, dokud nám nedošlo, že se všechny odpovědi skrývají na nálepce, jíž jsme samozřejmě strhli jako první. Šikovný tip pro nové majitele tedy zní: logo na spodní straně reproduktoru je ve skutečnosti tlačítko.

02_beoplay_p2_test_fullwidth

Kvalita zvuku, používání

Nejednoho čtenáře teď jistě napadne otázka: „Když je umístěno jediné tlačítko zařízení na spodní straně, k niž se během běžného používání ani nedostaneme (překvapivě reproduktor je na stole položený spodní stranou), jak P2 tedy ovládáme?“ Jak už asi tušíte, na řadu přichází dotykové ovládání – to je skryté v hliníkové mřížce, jež tak získává nový význam oproti pouhé ochraně. Navíc toho jde dotykovou plochou udělat docela dost: pozastavit a spustit přehrávání, aktivovat Siri, vypnout zapnout ekvalizér nebo upravovat hlasitost přehrávání. A ani to není všechno, P2 umí rozpoznat i zatřepání. Takto se dá přeskakovat mezi písničkami nebo vypnout budík. Super!

Různá nastavení pak můžete upravovat ve speciální aplikaci B&O PLAY, kde se upravují nejen interakce s dotykovou plochou, ale je zde i intuitivní upravování zvukových profilů. Párování reproduktoru pak probíhá tradičnějším způsobem, na tom ale není nic zlého, ale moc dobře víme, jak skvěle funguje čip W1. Ve srovnání s tím tu máme více kroků. Zařízení dlouhým stisknutím tlačítka zapnete, dále jím spustíte párování a LED diodka se rozsvítí modře. Následně třeba na svém telefonu v seznamu najdete P2 a propojíte. Nejde o nic náročného, navíc se to dělá jen jednou a následně vše funguje bezproblémově. LED dioda je mimochodem umístěna v jedné z dírek mřížky a svítí několika různými barvami.

03_beoplay_p2_test

U zařízení, jakým je i P2, je důležitých několik věcí: zaprvé by mělo být snadno přenositelné; zadruhé dostatečně odolné pro cestování; zatřetí by mělo mít dostatečně velkou výdrž na baterii, abyste jej mohli používat celý den. Všechny tři naštěstí P2 plní s velkým přehledem. Je skutečně snadné dát přenosný reproduktor do batohu, nebo dokonce třeba do kapsy. Je drobný a lehký (v batohu ho absolutně nepoznáte), váží 275 gramů. Po stránce odolnosti nám dává jistotu standard IP54, čili odolnosti proti prachu a pocákání. Bez obav tak zařízení vezmete třeba na pláž, P2 to zvládne.

Na baterku pak reproduktor vydrží 10 hodin přehrávání, což je na celý den na pláži úplně dostatečná hodnota. Dokonce i během nějakého toho kempování zvládne hrát několik dlouhých večerů. Ano, nejde zařízení s nejsilnější baterkou v historii B&O PLAY, třeba Beoplay A1 zvládne 24 hodin, ale u podobného prcka si jen těžko představíme něco lepšího. Plnou kapacitu baterky nabijete během dvou hodin. Jednou z věcí, jež výdrži P2 pomáhá, je režim spánku. I když tedy zařízení vždy nevypnete, samo se po dvou minutách bez interakce uspí. V tomto režimu pak využívá jen zlomek energie a pro další používání je opět nutné stisknout tlačítko pro spuštění.

04_beoplay_p2_test

Nyní se přesuňme ke kvalitě zvuku, která je v celkovém součtu dobrá. Vzhledem k velikosti jsou tu však jisté limity. Zaprvé bychom rádi zdůraznili, že proti konkurenci ve stejné kategorii zní P2 opravdu náramně a rozhodně nemusíte řešit dilema, zda se vůbec vyplatí brát přenosný repráček s sebou. Problémem u ostatních podobně velkých zařízení je zejména ztráta kvality podání při vyšších hlasitostech. Proč by pak člověk takový reproduktor vůbec bral, že?

P2 však zvládne vytvořit příjemné zvukové podání, jaké byste do takhle malého zařízení nečekali. Jde o takového hudebního mravence – v porovnání ke své velikosti toho zvládne několikanásobně víc. Když hlasitost vytáhnete na maximum, dokáže dokonce i rozvibrovat desku stolu. Při natažení ruky nad hrající repráček je i cítit pohybující se vzduch. V zařízení jsou ¾” tweeter  2″ subwoofer kategorie D, ve spolupráci pod mřížkou vyloudí zvuky v rozmezí od 68 Hz do 21 kHz. Někdo by se mohl v basových tónech trochu tratit, ale opět si musíme opakovat – s podobnou velikostí je prakticky nereálně vykouzlit ještě něco lepšího.

Ani k hlasitosti nemáme žádné výtky. Reproduktor v základu zvládá 2×15 W, ale při maximální hlasitosti se dostaneme i na 50 W. Od určité hladiny je ale slyšet zkreslení a podání se dostává do vyšších tónů. To prakticky znamená, že u stolu plného přátel si hudbu užijí všichni, ale celý kemp hudbou nenaplníte. Obloukem se tak dostáváme k odpovědi na úvodní otázku – ano, P2 nás přesvědčil, že si své místo v produktové paletě zaslouží. Jediným negativním aspektem je, že když nehraje žádný hudba, je z reproduktoru slyšet drobné šumění, dokonce občas i slabé křupnutí.

05_beoplay_p2_test_fullwidth

Verdikt

V celkovém součtu jsme s tímto produktem úplně spokojeni. Jen si představte, o jak šikovnou věc by během letní dovolené šlo. Prostě si P2 vezmete kamkoliv, položíte na zem a okamžitě můžete poslouchat svou oblíbenou hudbu ve vysoké kvalitě, zatímco si třeba grilujete maso.

Jedinou věcí, která by mohla volbu trochu ztížit, je opět cena. Naštěstí však v porovnání s konkurencí není nijak zásadně vyšší, zejména když jde o produkt z díly B&O PLAY. P2 vyjde na 4490 Kč, což z něj dělá nejlevnější bluetooth reproduktor v nabídce firmy. A2 a Beolit 17 skrz svou velikost pochopitelně hrají jinou ligu, jediným produktem, s nímž lze P2 porovnávat, je tedy A1. A1 je o něco dražší, má vyšší kvalitu zvuku i delší výdrž baterie – P2 na druhou stranu vyhrává po stránce přenositelnosti. Chybu neuděláte při výběru ani jednoho z nich, otázkou jsou vaše priority. Úplně nejlepší je ale pochopitelně to, když si před případnou koupí přijdete obě zařízení vyzkoušet na vlastní kůži.