imagazin arrow2-left arrow2-right arrow2-top arrow-up arrow-down arrow-left arrow-right cart close dossiers education fb instagram menu notification oander rss rss-footer search service shuffle speech-bubble star store stores tests twitter youtube

Otestovali jsme iPhone XS Max

Podívejte se, jak se nám líbil po dlouhodobém testování!

Gone Home – sám doma


Studio Fullbright, které se skládá z bývalých vývojářů Bioshock 2: Minerva’s Den, v roce 2013 vydalo hru Gone Home. Titul si díky skvělému vyprávění získal srdce řady kritiků. V prosinci minulého roku jsme se pak dočkali i verze pro iOS, zážitek si tak užijete i na iPhonu či iPadu.

Když se na App Storu objeví hra, která si před uvedením prožila úspěšné období na velkých platformách, jde obvykle o dobrou zprávu. Pravidelně se v podobných případech dočkáme vysoce nadprůměrného zážitku, zvláště pak při velké poptávce. V případě Gone Home pro iOS je pouze jediná důležitá otázka, a to, zda museli vývojáři dělat zásadní ústupky oproti původní velké verzi.

Před verdiktem si ale rozeberme základy. Výtvor portlandského studia Fullbright je tzv. walking simulátor zabalený do příběhu. V tomto žánru her je hlavním cílem objevování okolí a skládání si příběhu z jednotlivých útržků. Vždy se pak hra odehrává z pohledu první osoby, aby byl zážitek ještě intenzivnější.

Příběh Gone Home se odehrává na odlehlém starém sídle. Hlavní protagonistka Kate Greenbriarová, jež se v roce 1995 vrací domů z dlouhého výletu do Evropy, nenachází svou rodinu. Aby toho nebylo málo, celé sídlo je pro ni neznámou, rodina se sem totiž přestěhovala v době její nepřítomnosti. Náš cíl je jasný – zjistit, proč její rodina chybí.

Hru můžete klidně dohrát za dvě tři hodinky, za tu dobu zjistíte vše důležité o jednotlivých členech rodiny, dramatech, jež se v průběhu let odehrály – největší důraz se přitom klade na mladší sestru Samanthu. Zejména pak na její nekonvenční milostný příběh, přičemž právě jeho vyprávění je skutečný zážitek. Snadno se vcítíte do jejích problémů v dospívání. V průběhu hry se dozvíte i mnoho dalšího o rodičích, jejich manželství a podobně.

Skryté vyprávění je vcelku nekonvenční a odhaluje komplikace, které se čas od času objeví v každé rodině. Hra se skrz příběh snaží ukázat svou intenzivní sociální kritiku. Jasně, jde stále o hru, takže je vše podáno zábavně a interaktivně.

Příběh je poskládán ze střípků, které najdete úplně všude. Na malých objektech, přes krátké zápisky až po dlouhé texty. V průběhu hraní získáte jasný obraz prakticky o veškerém dění, pro správný požitek je však nutná relativně slušná angličtina. Atmosféra hry je velmi silná, sídlo je utopeno v šeru a od prvních informací není úplně vřelé. Jak už to v podobných případech bývá, původní majitel zemřel za tragických okolností, což se dozvíte na úplném začátku.

Během průchodu začnete objevovat tajné chodby a zákoutí, velkou roli hraje i hra se světlem a stíny. Zvukové efekty vše příjemně doplňují – venku zuří nepřestávající bouřka a podivné zvuky vás nenechají ani na chvíli upadnout do letargie.

Nemusíte se však obávat laciného hororu. Gone Home rozhodně není hra, která by vás měla strašit, hlavní síla leží v příběhu rodiny. Jestliže se oprostíte od trochu strašidelného zasazení, jde vlastně o prohledávání běžného domu. Předměty z devadesátých let navíc navozují příjemnou retro atmosféru. Můžete si přehrávat kazety, jež leží různě po domě, hučení bouřky tak občas překryjí punkrockové tóny.

Mezi videokazetami pak najdeme třeba i epizody z Akt X, ošklivé oblečení a příšerné plakáty pak jasně naznačují, že jsme skočili do konce 20. století. Sídlo však není přehlceno objekty, monology Samanthy jsou perfektně nadabovány a rozhodně na nás dýchne atmosféra AAA her. Jako bonus můžete od začátku spustit komentář, který odkryje ještě více z toho, jak vývojáři celou hru tvořili.

Vše by však vyšlo naprázdno, pokud by se nepodařilo perfektně převést Gone Home na mobilní platformy. Při hraní her z prvního pohledu bývá absence klávesnice a myši dost bolestná, otázka tak není mimo mísu. Díky pomalému tempu Gone Home však při hraní neprožijete žádné potíže – za celou dobu průchodu jsem neměl pocit, že by šlo o nějak osekanou či zhoršenou verzi.

Dotykové ovládání vás tedy rozhodně nemusí strašit, jde o tak přirozené řešení, že skoro vypadá, jako by hra byla původně pro mobily. Navíc je vše příjemně optimalizováno, za 2,5hodinový průchod hrou jsem při plném jasu vyčerpal jen 40 % baterky. Samotné hraní pak bylo úplně bezproblémové, za celou dobu jsem nezažil záseky nebo pády aplikace.

S iOS verzí Gone Home se App Store rozrostl o jeden krásný kousek. Mnohdy jsou „hry konzolové kvality“ jen marketingovým termínem, mobilní hraní přeci jen má své limity, každopádně existují výjimky. Výtvor studia Fullbright mezi ne rozhodně patří. Jde o skvělý zážitek, dokonce si troufám tvrdit, že šlo o lepší zážitek než na Macu, kde je hra za mnohem vyšší cenu.

Stahujte Gone Home z App Storu (iPhone, iPad – 129 Kč)

iMac Pro
Apple Inc. (AAPL)

Tohle už jste četli?

Nový systém se zaměřuje především na dvě oblasti: na uživatelský zážitek a na výkon. Z pohledu výkonu staví na novém frameworku Metal, který Apple již dříve přinesl na iOS. Metal kombinuje schopnosti technologií OpenGl a OpenCL do jednoho prvku.